Jak pracovat zadarmo, fotografování zdarma
Je neděle a spolu s ní další dávka pravidelných emocí;-) V souvislosti s článkem, ve kterém jsem radil jak si spočítat za kolik pracuji, nebo kolik si účtovat (jak si určit cenu), přišla řada reakcí. Některé úsměvné (email – Jaký máte názor na pseudokonkurenci u hobby fotografů kteří fotí zdarma? ), jiné podnětné a inspirující (email – Super článek, těším se na další.). Díky tomu je zde článek který právě čtete.
Jak pracovat zadarmo, fotografování zdarma
V anglicky mluvících zemích se někdy můžeme setkat se souslovím „Trade For Experience“, které doslova znamená „obchod výměnou za zkušenost„. Jedná se o bezplatné služby, které poskytujeme [highlight1]s cílem získat si reference[/highlight1]. U nás se častěji setkáte se zkratkou TFP (Time For Print – Time/Trade/Test For Prints/Portfolio – ve zkratce čas za fotky). TFP najdete většinou na profilech modelek a modelů, ale i řada fotografů fotí jen za fotky. A nejen to, kromě toho že někteří z nás fotí jen za fotky, ještě s tím máme nemalé náklady a stojí to neskutečně mnoho času.
Pokud se rozhodnete stát se fotografem na volné noze, tak to má několik nesporných výhod. Můžete se svobodně věnovat tomu, co vás baví. Jste sami sobě svými pány a můžete si určovat svůj život. Můžete rozvíjet svoje umělecké vlohy. Brzy však také zajistíte, že spousta pracovních nabídek, které vám budou přicházet, má společnou jednu věc, která není zase tak úplně příjemná. [highlight1]Očekávají[/highlight1] od vás práci bez nároku na honorář…
Všichni jsme se již setkali s přísliby úžasného zviditelnění a skvělých budoucích příležitostí. Říkají nám, že postačí tato jediná služba a že získáme přístup k celé řadě dalších podobných nabídek, které se již ovšem budou lišit tím, že budou finančně ohodnocené. Bla bla bla. Systém „Frade For Experience“ přesto může hrát významnou roli v začátcích naší profesionální dráhy.
Pokusím se vám ukázat, jak to celé funguje. Budete se pak moci sami rozhodnout, zda je pro vás tento systém výhodný.
Vzdělání
Pokud se chcete stát doktorem, archeologem, automechanikem nebo třeba instalatérem, vždy k tomu bude zapotřebí nějaké vzdělání. Někdy se bude jednat o náročné univerzitní vzdělání, jindy bude stačit odborné vzdělání zakončené učňovskou zkouškou. Po dokončení těchto studijních programů získáte certifikát (výuční list, diplom), který vás opravňuje k vykonávání vašeho oboru. Vaše dovednosti mají vysokou hodnotu také proto, že jste na jejich získání vynaložili velké množství prostředků.
Není dost dobře možné, abyste se zítra ráno probudili a prohlásili se za neurochirurga. Pokud se však zítra ráno probudíte a prohlásíte se za fotografa, tak jím skutečně můžete být.
Na fotografování je výjimečné to, že k jeho provozování nepotřebujete žádný certifikát. Všechny obory, k jejichž provozování je zapotřebí certifikát, jsou naproti tomu charakteristické tím, že musíte investovat nějaké prostředky do jejich studia. Obecně platí, že čím více investujete do studia, tím lépe placenou práci máte šanci získat.
Fotografové mají v jistém smyslu velké štěstí, že o své práci mohou najít velké množství informací na internetu. Stačí zabrousit na YouTube nebo na nějaký fotografický blog, kde naleznete dlouhé hodiny výukových materiálů, z nichž řada je navíc zcela zdarma. Na druhou stranu však snadný přístup k bezplatným výukovým materiálům vede ke [highlight1]znehodnocování této profese[/highlight1].
Fotografům – samoukům, kteří se chtějí v této branži prosadit, tak často nezbude nic jiného, než investovat nějaký jiný typ prostředků. Čím se vlastně můžete odlišit od ostatních fotografů, jestliže ne vzděláním? Samozřejmě svými pracovními zkušenostmi.
Pokud si chce fotograf vybudovat portfolio, které přiláká více klientů, může mu k tomu pomoci práce bez nároku na honorář. Je to vlastně určitá obdoba prostředků vynaložených na vzdělání. Jestliže student vysoké školy vynaloží na své vzdělání za celou dobu svého studia např. 100 000 Kč, tak podobnou částku může začínající fotograf vložit do své bezplatné práce.
Výsledek je ovšem takový, že se z fotografů stává pracovní skupina, kterou jsou jejich „zaměstnavatelé“ (klienti poptávající fotografické služby) zvyklí využívat zdarma. Tito zaměstnavatelé mají totiž k dispozici stálý přísun nových talentů, kteří jsou ochotní investovat svůj čas a prostředky do toho, aby si získali alespoň malou referenci. Je to problém nepoměru mezi nabídkou a poptávkou, kterému je toto pracovní odvětví vystaveno.
Proč to jde tak těžko?
Co mi brání v tom, abych se stal profesionálním basketbalistou? Schází mi minimálně 30 cm výšky a lepší schopnost odrazu. Pokud se chci stát profesionálním fotografem, tak mi v tom nebrání téměř nic.
Profesionální fotografické vybavení se za poslední desetiletí stalo snadno dostupným a navíc se hodně zautomatizovalo. Společnost Apple dnes například tvrdí, že se můžete stát fotografem s nejnovější verzí jejich smartphonu!
Protože není zapotřebí žádný certifikát a protože je vybavení velmi levné, tak se z kteréhokoli rekreačního fotografa může ihned stát profesionál. Převládající názor je: „Může to dělat kdokoli“ a heslo dne je: „Každý to zvládne stejně dobře“.
[highlight1]Všichni opravdový fotografové[/highlight1] samozřejmě vědí, že k fotografování je vždy zapotřebí nějaká vize a vlastní styl, ale těmto nejednoznačným věcem tržní prostředí příliš nerozumí. Trh naproti tomu velmi zřetelně vnímá neustálý příliv nových fotografů.
Cena vstupenky do tohoto klubu fotografů je velmi nízká. S rostoucí nabídkou proto samozřejmě dochází k poklesu poptávky. Jak může fotograf v takové situaci konkurovat ostatním, a dokonce si při tom vydělat nějaké peníze?
Jak používat systém „Trade For Experience“?
Už tedy známe příčiny toho, proč je systém „obchod za reference“ tak rozšířený. Máme se s tímto stavem věcí smířit? Nebo proti tomu organizovat protesty?
Většinou se najde „fotograf“ co to udělá zdarma, kvalita pro zadavatele není v takovém případě důležitá (proč mít profesionální fotky pokojů, když na těch obyčejných jde taky vidět jak to vypadá, proč nevyfotit produkt za pár korun když je to jen produkt, proč by nám svatbu nemohl nafotit Lojza když má lepší foťák než Vy, …). Nemá cenu se tím zabývat a stavět se do role Dona Quijota. Raději se pokusím ukázat, že existuje i fotografování zdarma, které se nám může vyplatit.
Jak už jsme si řekli, potřebujeme si vybudovat hodnotu, která je dosažitelná díky zkušenostem. Běžně to funguje tak, že získáme vzdělání a poté pomalu stoupáme po kariérním žebříčku vzhůru, až se nám podaří dosáhnout příjemnou a pohodlnou vedoucí pozici. Vždy postupujeme krůček po krůčku v souladu s tím, jak sbíráme zkušenosti.
Tento stejný postup je potřeba aplikovat také na pracovní kariéru fotografa, který ovšem začíná naprosto od nuly. A právě v takovém případě se může dobře osvědčit systém „Trade For Experience“.
Zásadní problém je ale v tom, [highlight1]pro koho[/highlight1] máme pracovat bez nároku na odměnu. Pokud nabídnete svou bezplatnou práci soukromým firmám, musíte počítat s tím, že jim nepůjde o zvyšování hodnoty vaší práce, ale že budou sledovat především svoje vlastní zájmy. To, co budou vydávat za formu vašeho vzdělání, bude ve skutečnosti sloužit k vytváření jejich vlastního zisku.
Nejlepší způsob, jak zvýšit hodnotu své práce, spočívá v něčem úplně jiném – ve vzájemné spolupráci mezi fotografy a v získávání praxe od zkušenějších fotografů.
Spolupracujte na neziskových projektech
Fotografům se určitě vyplatí, pokud jsou schopní navzájem spolupracovat na neziskových projektech. To samozřejmě nevylučuje, že si občas mohou nechat zaplatit nějakou menší částku, nebo že občas mohou vzniknout drobné neshody ohledně toho, kdo má komu zaplatit. Pokud však nejsou fotografové schopni navázat vzájemnou spolupráci, dopadne to tak, že se stanou závislými na firmách, které budou zneužívat jejich postavení. Díky vzájemné spolupráci získají fotografové silnější pozici, která jim umožní zvolit vhodnější obchodní strategii.
Jedná se o skvělý způsob, jak investovat prostředky do zvýšení hodnoty své práce. Nabízíte ostatním fotografům svoje úsilí a volný čas výměnou za získání jejich zkušeností. Je to tedy určitá obdoba prostředků, které byste jinak investovali do vzdělání. Vaše námaha díky tomu nebude patřit soukromé firmě, které byste pouze přispívali k vytváření zisku.
Vstupte do služeb zkušeného fotografa
Pokud chcete investovat svůj čas do něčeho co budete dělat zdarma, zkuste práci asistenta. Získáte zkušenosti k nezaplacení, budete dělat co Vás baví a přestože nebudete tímto způsobem vydělávat, v podstatě zdarma získáváte informace které v žádném videu, v žádné knize, na žádném workshopu, nezískáte. Zkušení fotografové mohou přijmout roli rádců a instruktorů a nabídnout začínajícím fotografům určitou formu doprovázení, které jim umožní přijít do reálného kontaktu s jejich oborem. Mohou je seznámit se všemi skutečnostmi, které budou potřebovat pro dosažení úspěchu v jejich vlastním podnikání. Kromě technické stránky věci by se mělo jednat také o znalosti obchodní strategie, které mají používat pro správné fungování svého byznysu. Osobně jsem si vybral několik fotografů jejichž práce se mi líbí a nabídl se jako asistent zdarma. Přes řadu odmítnutí jsem nakonec pracoval pro člověka, jehož portfolio jsem obdivoval nejvíce. Při sbírání zkušeností s fotografováním, jsem získával také zkušenosti s tím, jak byznys funguje a proč [highlight1]nepracovat zdarma[/highlight1].
I zdarma Vás něco stojí
I když vezmete nějaké fotografování zdarma, něco Vás to bude stát. Především čas, i ten který jste věnovali studiu fotografie (čtení postupů, prohlížení portfolií, sledování videí …). Technika Vás také něco stála. A v neposlední řadě máte náklady například na dopravu do místa focení (kalkulátor cestovních náhrad najdete na stránce Lokality na focení). Pokud pracujete zdarma, v podstatě je to investice, proto nad tím přemýšlejte ekonomicky a zvažte, zda se Vám může vynaložené úsilí, čas a finanční prostředky nějak hodnotně vrátit, jestli Vám to později přinese zákazníky, jestli později díky právě této zakázce, tomuto fotografování zdarma něco vyděláte.
Přikládám infografiku k tématu
Obrázek z cache.gawkerassets.com
Shrnutí
Cílem článku bylo ukázat, že práce bez nároku na honorář může mít svůj smysl a opodstatnění. Je to nezbytná součást vytváření hodnoty vaší práce. Úspěch se samozřejmě nedostaví přes noc, ale cesta k němu rozhodně nepovede přes bezplatnou práci pro komerční instituce. Tímto způsobem svoji hodnotu jedině snižujete. Pokud investuje do spolupráce se svými kolegy stejné množství času, jako vkládají studenti do získání svých diplomů, pak se určitě zlepší vaše vyhlídky na získání dobře placených zakázek.
Takže lovu zákazníků zdar a u dalšího článku seee yaaa fellas…