Něco na tom filmu je

Zdá se mi že posledních pár článků jsou samé rady a informace o tom jak fotit líp, tak je na čase publikovat něco jiného.

Analog je po smrti, to je asi bez debat. Na film už skoro nikdo nefotí, proč taky. Máte klienta který by uvítal fotky z analogu? Možná modelingová agentura fototesty, nebo někoho kdo chce netradiční portréty, zajímavou reportáž, nebo něco stylového, ale to je vše. Digital vládne světem fotografie a pixely jdou na odbyt.

Nicméně, kdo vyrůstal v době analogu, nebo má nějakou praxi s focením na film, vlastní neuvěřitelně cenné zkušenosti, které jinde prostě nezískáte. Analog bude mít v módní fotografii vždy své místo ať už jako médium, nebo jako prostředek k pochopení procesu na cestě za perfektní fotkou.

Upozorňuji že tohle je můj názor, ne každý se s ním musí ztotožnit. Začínal jsem v fotit jen tak ze zvědavosti už jako dítě, na klasický kinofilm. Barevný film byl drahý stejně jako jeho vyvolání, takže vše v černobílé. Protože děda byl fotograf, půjčit si foťák nebyl problém. Dnes fotím na středoformátovou Yashicu co jsem podědil. Naučil jsem se něco o principech fotografování, které bych nezískal kdybych začínal dnes s digitálem. Podle mého názoru by měl každý vyzkoušet focení na film minimálně jednou. Pro mě to má neuvěřitelné kouzlo, nebudu to dál rozvádět, prostě to zkuste.

Dnes se hranice možností v digitální fotografii neustále posunují, lepší skla, lepší digitální technologie, víc pixelů, atd. Ale první věc, kterou spousta fotografů dělá v post-procesu je to, že se snaží aby fotky vypadali jako z analogu. To znamená, že chtějí, aby vypadaly filmově a ne digitálně. Natahuje se dynamický rozsah (který digitál v dnešní době prostě nemá takový jako analog/film), přidává se mikrokontrast, šum, atd. Patříte mezi ně? Proč si to nezjednodušíte? Foťte na analog rovnou.

Zkuste to. Kupte starou středoformátovou Flexaretu a jděte do toho. Je fakt že v poslední době potkávám čím dál více lidí kteří zkouší fotit na film. Ať už úspěšně nebo naopak, každopádně je to zkušenost k nezaplacení. Myslím, že vyfocením několika svitků filmu dostanete neuvěřitelně cenný soubor lekcí, které jsou filmu vlastní a které jste díky focení na digitál ztratily/nezískali.

Focení na film je mnohem pomalejší a promyšlený proces než focení na digitální fotoaparát. Vzhledem k tomu, že nemáte luxus náhledu a neustálé možnosti provádět změny v nastavení, jste nuceni věnovat čas kompozici, osvětlení a celkově fotce. Kromě toho jste podstatně více omezeni co se týče počtu fotek které uděláte. Film není nejlevnější, stejně tak vyvolání, to vás přirozeně naučí každý záběr počítat. Až zase vezmete do ruky digitální fotoaparát, už nebudete fotit sto záběrů jedné kompozice. Jirka Turek mi jednou vysvětloval rozdíl mezi profíkem a amatérským fotografem následovně, není umění nafotit stovky fotek a pak vybrat jednu dobrou, tu uděláte vždycky, profesionální fotograf udělá deset fotek a z toho osm bude dobrých. Focení na film vás zpomalí, v dobrém slova smyslu, každou fotku si promyslíte, to co při focení na film zažívám já, je jistý druh pokory k těm kteří kdysi fotili na analog a proslavili se v reklamní/módní fotografii.

Tak co? Jste ready fotit na film? Naplňte si ledničku svitkama s filmem (nedělám si srandu, v ledničce se nejlíp skladuje, někdy mám v ledničce víc filmu jak jídla) a jdeme na to.

Aby to nebyli jen keci o tom že fotit na film je hustokrutopřísnonejvícmadnesshypecool, tak zde je několik tipů na cestě za úspěšným focením na film.

Pokud se jedná například o focení fototestů pro modelingovou agenturu (na to je film naprosto dokonalý), musíte se ujistit, že na konci focení budete mít alespoň něco. Pokud si nejste zcela jisti, že vám analog vyjde, foťte i na digitální fotoaparát, jen jako záloha. Tak předejte naštvaným bookerem / agenturou / modelkou / modelem.
Neutrácejte horentní sumy za fotoaparát hned ze začátku. Možná vás to tak nechytne a řeknete si že analog není pro vás. To je v pořádku, analog není pro každého. Osobně mám zkušenosti se středoformátovým fotoaparátem Yashica, výborné sklo, krásný design i dílenské zpracování. Pokud netrváte na středoformátu a chcete klasický kinofilm, můžete vyzkoušet třeba Nikon FE2 / FM3a / EL2 atd. Kdo má zbytečně moc peněz, může si dovolit třeba Contax G1 s 45mm objektivem. Z levnějších kinofilmů pak třeba Pentax série K.
Pokud budete fotit barevně, ujistěte se, že jste zvolili film se správnou teplotu barev. Ty vtipné obrázky oblaku, žárovky, slunce, atd., na vašem digitálním fotoaparátu, tak každý z nich je jiný svitek filmu.
Každý film, je trochu jiný, co výrobce to trochu jiná teplota některé z barev. Každý odlišný typ filmu se chová jinak. Některé mají sytější určité barvy, jiný je pružný co se týče expozice. Pro módu, portréty a obecně na focení lidí jsou moji dva favoriti filmy Kodak Portra 400 a 100. Ektar Portra je univerzální, je více kontrastní a ponechává méně prostoru pro chyby.
Nemusíte se cítit trapně když po cvaknutí budete hledat displej s náhledem:-) Stejně tak zapomeňte na automatické ostření.

Pokud nejste ochotni investovat peníze nebo čas do zkoušení focení na film, pokuste se alespoň omezit počet snímků, při focení na digitál. Řekněte si, mám jeden film, typická role filmu je 36 expozic, tak vemte digitální foťák udělejte max 36 snímků ze kterých bude muset vzniknout 6 – 8 fotek se kterýma budete spokojeni natolik, že byste je publikovali. Pokud budete v pokušení podvádět, kupte si za pět korun paměťovou kartu na 4MB.

Na konci dne focení na film si možná uvědomíte, že je na tom něco magického. Focení na digitál už nikdy nebude jako před tím. Věřím, že občasné focení na film vás naučí být kritičtější ke každému cvaknutí. Pokud budete využívat znalosti a techniky focení na analog při komerčním focení, vaši klienti vás budou milovat za efektivitu s jakou pracujete.

Ilustrační fotka k článku je z editorialu pro magazím NIF, je to analog nebo digital?