Brenizerova metoda

Posledních pár příspěvků sice souviselo s fotografováním, ale ne tak jak bych si představoval, nebo jak by se dalo na webu fotografa předpokládat, proto tentokrát čistokrevně o focení. Rád zkouším nové věci ať už z kategorie svícení, nebo historických technik vyvolávání fotek. Nedávno mě zaujal způsob využití panoramatických záběrů na osoby. Pojďme se na to podívat zblízka.

Fotografická technika známá jako „Brenizerova metoda“ je pojmenované podle newyorského fotografa jménem Ryan Brenizer. Pokud budete Googlovat, zkuste použít také slova jako „Bokeh Panorama“ nebo „Bokehrama“. Při jeho specializaci na svatební fotografie se mu podařilo vytvořit snímky s malou hloubkou ostrosti a vysokým obrazovým úhlem.

Na fotografiích je díky tomu vidět skvělá kombinace zaostřených postav s rozmazaným pozadím. Těchto výsledků je možné dosáhnout s velmi nenáročným a levným fotografickým vybavením, jako je digitální zrcadlovka, či dokonce mobilní telefon.

K čemu se hodí Brenizerova metoda

S běžnými (rozuměj setovými) objektivy není dost dobře možné pořídit fotografie s nízkou hloubkou ostrosti. K dosažení tohoto efektu byste za normálních okolností potřebovali velmi široký objektiv s velmi vysokou hodnotou světelnosti. Mezi fotografy jsou oblíbené, cenově dostupné a tím pádem i rozšířené, objektivy 50mm, které mají clonu 1,8. U těch by jste ale měli problém se šířkou obrazového úhlu. Pomocí Brenizerovy metody si například touto „padesátkou“ pořídíte větší množství fotografií vašeho objektu a jeho okolí. Poté všechny tyto snímky nahrajete do počítače a ve fotografickém softwaru je jednoduše spojíte dohromady.

Tato zajímavá metoda nejčastěji nachází svoje uplatnění u portrétových svatebních fotografií. S úspěchem ji však můžete použít pro fotografie jakýchkoli postav, zvířat nebo třeba automobilů.

Návod na použití Brenizerovy metody

Budeme potřebovat fotoaparát s možností manuálního nastavení a dobře se nám může hodit také stativ. Nezbytnou pomůckou je fotografický software, se kterým spojíme jednotlivé snímky dohromady.

1. Proveďte manuální nastavení fotoaparátu

Kvůli pozdějšímu spojování fotografií je nutné, aby byly všechny záběry co možná nejjednotnější. Je tedy zapotřebí pečlivě změřit daný objekt a ručně nastavit clonu a expoziční čas – tyto hodnoty ponechejte stejné při pořizování všech snímků. Pokud budete fotit na poloautomatiku, je potřeba po namáčknutí spouště zamknout expozici a ostření.

Pro dosažení rozostřeného pozadí je třeba maximálně otevřít clonu (nastavit ji tedy na nejmenší hodnotu). Dále se doporučuje používat formát JPEG s nižším rozlišením, protože se tím zrychlí práce fotografického softwaru při spojování jednotlivých snímků. Fotit do JPEGu se hodí i v začátcích, ušetříte tak čas při prvních pokusech. Později určitě foťte do RAWu a výsledné fotky můžete nechat vytisknout ve velkém formátu jako dárek.

Poté ještě bude třeba manuálně nastavit vyvážení bílé barvy. Pokud byste ponechali režim automatického vyvážení bílé barvy (AWB), pak by se mohly objevit drobné rozdíly mezi jednotlivými snímky, které by se staly zřetelnými při jejich spojení.

2. Orámujte si svoji fotografii

Jednotlivé snímky samozřejmě není možné pořizovat naslepo – je třeba mít určitou představu o tom, co všechno bude zahrnovat výsledná panoramatická fotografie. Můžete toho dosáhnout několika různými způsoby:

a) udělejte si rychlý snímek svým kompaktním foťákem
b) vyřízněte si do kartónu obdélníkový otvor, který vám bude sloužit jako rámeček
c) vytvořte si jednoduchý obdélníkový průzor svými palci a ukazováky (přestože Jirka Turek říká, že tuhle stupidní techniku používají jen studenti FAMU)

Věnujte při tom zvláštní pozornost předmětům, které se budou nacházet v rozích a podél stran vašeho rámečku, protože vám budou sloužit jako orientační body při focení.

3. Vyfoťte jednotlivé snímky

Před pořizováním snímků je třeba ručně nastavit zaostření fotoaparátu. Pro nastavení správné ostrosti postavy vám může pomoci funkce autofokus, poté však ihned přepněte na manuální zaostření.

Začneme snímkem postavy (nebo postav), přičemž je důležité, abychom od ní nestáli příliš daleko ani příliš blízko. Postavami začínáme z toho důvodu, že by pro ně mohlo být obtížné udržet stejnou pózu po delší dobu. Ohnisko by se mělo nacházet v očích postavy – neměňte během focení svoji pozici, protože by pak mohlo dojít k posunu ohniska.

Poté přicházejí na řadu snímky pozadí. Při pořizování snímků se snažte držet fotoaparát stále na stejném místě. Je výhodou, pokud máte k dispozici stativ, ale můžete se docela dobře obejít i bez něj.

Při focení pozadí se vyplatí postupovat systematicky – začněte nejlépe horní řadou snímků a postupujte zleva doprava. Poté se trochu skloňte a vyfoťte druhou řadu snímků zprava doleva. Tento postup opakujte, dokud nevyfotíte celý rozsah pozadí.

Při pořizovaní krajních snímků pozadí si snažte vybavit, jaké předměty se nacházely v rozích vašeho rámečku. Je také vhodné zajistit, aby se jednotlivé snímky překrývaly alespoň 30 % své plochy – usnadní vám to totiž následnou práci s počítačovým programem.

Brenizerova metoda určitě nevyžaduje, abyste pořizovali stovky fotek pozadí. Méně někdy znamená více, protože při použití velkého množství snímků se mohou objevit chyby ve výsledné fotografii. Skvělou Brenizerovu fotografii můžete vytvořit třeba jenom z 6, 8 či 10 snímků.

4. Spojte snímky ve fotografickém softwaru

Tento poslední krok je o dost snazší, než by se mohlo na první pohled zdát. K oblíbeným fotografickým softwarům patří např. Photoshop. Jednoduše zde stačí zvolit nabídku Soubor-Automaticky-Photomerge (File-Automate-Photomerge) a program se již sám postará o spojení a scelení všech vašich snímků.

Pokud nevlastníte Photoshop, tak můžete využít některý bezplatný program umožňující vytváření panoramatických fotografií. Dobrou volbou (osobně jsem vyzkoušel asi pět programů a následující doporučuji) mohou být např. programy Hugin nebo Microsoft ICE. Z placených softwarů je podle mě nejlepší Kolor Autopano Giga – www.kolor.com/image-stitching-software-autopano-giga.html

Při fotografování s hodně otevřeným objektivem se na okrajích vašich snímků může objevit vinětace (tmavé skvrny). V takovém případě vinětaci odstraňte ještě před tím, než budete snímky spojovat.

Výslednou fotografii si nakonec jednoduše ořízněte a nastavte její požadovanou velikost. Popřípadě si podle návodu Jak na lepší fotky na Facebooku, rovnou uložte pro FCB.

5. Chce to praxi!

Celý postup Brenizerovy metody sice není nijak složitý, vyžaduje to ale samozřejmě také trochu praxe. Úsilí, které vložíte do zvládnutí této zajímavé techniky, se vám určitě vyplatí. Odměnou vám budou úžasné fotografie, k jejichž pořízení byste jinak potřebovali mnohem dražší fotografické vybavení!

V neděli jsme se byli podívat v parku na nové lokality na focení a při té příležitosti jsme vyzkoušeli pár snímků, vše foceno do JPEGu, každá fotka složena průměrně z padesáti snímků a bez úprav: