9 nejčastějších omylů při fotografování portrétů
Vyfocení kvalitní portrétní fotografie vyžaduje spoustu zkušeností. Je třeba si osvojit několik důležitých zásad, které by měly fotografovi postupně proniknout až do krve. V tomto článku bych se s vámi chtěl podělit o několik postřehů týkajících se nejčastějších omylů, kterých se při focení portrétních fotografií dopouštějí začátečníci.
1. Pocit, že to sami určitě nezvládnete
To je možná vůbec největší omyl, kterého se mohou začátečníci dopustit. Často to může být jenom výmluva, že se nemá smysl do ničeho pouštět. Pokud nemáme přístup ke krásným modelům, zkušenému a kreativnímu týmu, modernímu studiu, nákladné aparatuře a osvětlení, tak to ještě neznamená, že nemá smysl začít.
Vytvoření vlastního fotografického týmu je v dnešní době mnohem snazší, než tomu bylo kdykoli dříve. K dispozici jsou sociální média, online skupiny, fotografické komunity a mnohé další příležitosti. Možná nepotkáte dostatečně spolehlivé, odhodlané a kreativní partnery hned na první pokus, ale za zkoušku to určitě stojí. V každém případě se snažte pravidelně fotit a svoji práci konzultovat nejenom s ostatními fotografy, ale např. také s vizážisty.
Nemáte k dispozici vlastní fotografické studio? Kvalitní portrétní fotografie je možné pořídit i v obývacím pokoji, nebo dokonce v suterénu vašeho bytu! Portrétní fotografie totiž většinou nevyžadují příliš mnoho prostoru – někdy může stačit i malý kout s prázdnou stěnou.
Portrétní fotografie pro soukromou klientelu je možné pořídit prakticky kdekoli – na pohovce, na balkónu, na podlaze, venku, nebo kde jenom si to budete přát. V každém případě je dobré získat zkušenost s focením v různých prostředích.
Schází vám kvalitní osvětlovací technika, fotoaparáty a objektivy? Snažte se fotit s tím, co máte k dispozici. Pokud si nemůžete dovolit profesionální osvětlení, pořiďte si alespoň nejlevnější studiové světlo a k němu vhodné příslušenství na modelování světla. Nezáleží ani tak na tom, jestli vlastníte drahé vybavení, jako spíš na tom, jestli máte cit pro světlo, jestli dokážete správně nasměrovat svoje modely a zarámovat fotografie. Důležitou roli ale samozřejmě hraje také dostatek praxe.
2. Použití nevhodného objektivu
Při focení portrétní fotografie se samozřejmě snažíme, aby na ní byla vidět především fotografovaná osoba. Z toho důvodu většinou nebudeme potřebovat širokoúhlý objektiv. Pokud bychom zvolili objektiv s ohniskovou vzdáleností nižší než 70 mm, způsobilo by to deformaci obličejových rysů a proporcí. Ta by navíc vzrostla s každým přiblížením se k danému objektu.
Deformace je možné zaznamenat už na fotografiích pořízených 70 mm objektivem. Mějte proto na paměti, že čím větší plochu zaujímá obličej na fotografii, tím vyšší ohniskovou vzdálenost objektivu je vhodné zvolit. Pokud chcete fotit opravdu zblízka, budete k tomu pravděpodobně potřebovat speciální makroobjektiv.
Pokud teď někteří z vás vstávají ze židle se slovy „na portréty je nejlepší padesátka“, tak si zase sedněte. 50mm objektiv je nejlepší pokud ho používáte na těle s crop faktorem. To znamená, pokud nemáte full frame. Na crop factoru (APS-C) je padesátka ekvivalentem 80mm objektivu na full frame. Takže na portréty je nejlepší 85mm, 90mm (klidně Macro), nebo legendární Nikon 105mm f/2 DC (DC znamená Defocus-image Control – zjednodušeně řečeno, můžete kontrolovat míru bokehu/rozostření pozadí). To jsem trochu odbočil, zpět k tématu.
3. Použití nevhodného osvětlení
Je důležité vědět, že čím problematičtější nebo vrásčitější je pokožka fotografovaného objektu, tím měkčí světlo bychom měli použít. Pokud si chceme výrazně usnadnit editaci fotografií a přejeme si, aby náš portrét vypadal půvabněji, je vhodné použít velké octaboxy/softboxy, nebo rozptýlené světlo, které zanechává dostatek prostoru pro stíny.
Mějte na paměti, že boční světlo zdůrazňuje nepravidelnou strukturu pokožky. Tomu se však právě potřebujeme u portrétní fotografie vyhnout. Ujistěte se proto o tom, že je světlo nejenom měkké, ale také správně nasměrované.
Pokud vlastníte pouze obyčejný kovový reflektor, můžete pro rozptýlení světla použít pauzovací papír, pergamenový papír, nebo ještě jednodušeji pečící papír. Pomůže to ke změkčení světla a zároveň můžete mít jistotu, že tento druh papíru nezačne horkem hořet.
Nakonec si ještě shrneme několik základních informací, které byste určitě měli vědět o vlastnostech světla:
Přímé světlo vytváří tmavé stíny se zřetelnými okraji. Čím menší je světelný zdroj (v poměru k velikosti daného objektu) nebo čím dále se nachází od objektu, tím ostřejší a tmavší budou stíny. Nejtvrdší světlo vznikne při použití bodových zdrojů, které jsou velmi malé, nebo natolik vzdálené, že jejich skutečná velikost nehraje roli. Příkladem může být např. slunce svítící za jasného dne, nebo bodové světlo dopadající na herce na jevišti.
Rozptýlené světlo naproti tomu dopadá na objekt z mnoha různých směrů, a vytváří díky tomu jasnější stíny anebo dokonce nevrhá vůbec žádný stín. Čím blíže se nachází světelný zdroj nebo čím je větší v porovnání s velikostí objektu, tím měkčí a jasnější budou stíny. Zkuste si představit např. zcela zataženou oblohu, kdy je světelným zdrojem celá obloha, nebo např. velké okno situované na severní straně budovy.
4. Nefoťte nad úrovní očí vašeho modelu
Není to pravidlo, které by nutně platilo pro všechny portrétní fotografie. Mějte ale na paměti, že pokud držíte fotoaparát nad úrovní očí vašeho modelu, bude to mít za následek, že jeho krk bude na fotografii vypadat vizuálně kratší.
Pokud sedí náš model během fotografování na stoličce, měli bychom se co nejvíce přikrčit, nebo zakleknout. Pokud fotíme mírně zdola, umožní nám to vizuálně prodloužit krk našeho modelu a dodat mu díky této nové perspektivě elegantnější a půvabnější vzhled.
5. Nestůjte příliš daleko od objektu
Portrétní fotografie by se měla soustředit především na obličej fotografované osoby. V tom se liší například od módní fotografie, která zahrnuje do záběru také širší pozadí, a je tedy pro ni vhodnější zvolit objektiv s širším úhlem. Při pořizování portrétní fotografie bychom měli stát blízko našeho modelu, aby bylo zřetelné, že se náš zájem soustřeďuje právě na něj.
6. Photoshopem všechno nespravíte
Během fotografování se určitě vyplatí, jestliže jsme dostatečně bdělí a pozorní – ušetříme si tak spoustu času při následné editaci fotek. I v případě, že se považujete za pokročilé uživatele Photoshopu a dokážete při retušování dělat skutečné divy, tak vám usnadní práci, když svůj model upozorníte na nepřiléhající pramínek vlasů, rozmáznutý make-up, špatně upravené ramínko šatů nebo zamotaný řetízek.
Pokud fotíte pro klienta, pro kterého bude fotografie retušovat někdo jiný, pak mu jistě prokážete skvělou službu a ušetříte značnou část výdajů spojených s editací. Nároční klienti mohou ocenit také to, jestliže bude při fotografování přítomen profesionální maskér nebo stylista.
7. Pravidelné prohlížení displeje fotoaparátu
Tato chyba je opravdu hodně rozšířená, než abychom ji mohli opomenout. Někteří fotografové mají ve zvyku mačkat spoušť svého fotoaparátu bez toho, že by si prohlíželi výsledky. Říkají si tím ale tak trochu o malér…
Velký problém to může být především tehdy, když si před snímkem upravujete nastavení světla. Může se vám docela dobře stát, že váš model zaujme skvělou pózu nebo nasadí krásný výraz obličeje, a vy s radostí vyfotíte spoustu fotek. Později ale se zděšením zjistíte, že světlo nebylo ani zdaleka takové, jak byste si představovali…
Stejně tak se vám může stát, že budou vaše snímky přeexponované nebo podexponované, protože jste si po změně nastavení fotoaparátu dobře neprohlédli svoje výsledky na displeji. Je určitě dobré, když si zvykneme kontrolovat displej svého fotoaparátu po každých 4-7 snímcích.
Pokud však máte jistotu, že je světlo správně nastavené a všechno se zdá být v naprostém pořádku, tak si samozřejmě můžete svoje snímky prohlížet o něco méně často a soustředit se především na svůj model a jeho pohyby.
8. Nedostatečná komunikace
Během focení bychom měli s našimi klienty správně komunikovat. Nejenže se tím vyhneme případným nedorozuměním, ale zároveň to přispívá k uvolněnější atmosféře. Náš objekt díky tomu může zaujmout uvolněnější pózy a snáze na jeho tváři vykouzlíme požadovaný výraz.
Když se delší dobu snažíme správně zarámovat svůj snímek a stále oddalujeme stisknutí spouště, tak je dobré s fotografovanou osobou stále komunikovat. Snažíme se jí navrhovat zajímavé pózy a stále ji povzbuzujeme, aby se cítila příjemně.
Měli bychom však být trochu obezřetní při fyzickém kontaktu s fotografovanou osobou. Pokud jí chceme upravit vlasy nebo některé části jejího oblečení, měli bychom ji vždy zdvořile požádat o svolení a až poté se jí dotýkat. Tímto způsobem našim klientům ukážeme, že k nim cítíme respekt a že se chováme jako skuteční profesionálové.
9. Editace pleti – méně někdy znamená více
Tento závěrečný bod se sice netýká samotného focení, ale je to velmi důležitá věc, která může zásadním způsobem ovlivnit výslednou podobu portrétní fotografie. Tato chyba je navíc možná častější, než kterákoli jiná z těch, které jsem dosud zmiňoval v tomto článku.
Při retušování pleti je naším cílem zachovat její strukturu, ale zároveň vyladit její barvy a tóny. Přejeme si, aby pleť vypadala zdravě, čerstvě a stejnoměrně. Pokud s portrétními fotografiemi začínáte, doporučuji, abyste se důkladně obeznámili s nějakým návodem na retušování tohoto typu fotografií. Postupy se samozřejmě mohou trochu lišit podle toho, jakého efektu si přejeme dosáhnout.
A je to, teď víte jak devětkrát líp fotografovat portréty. Takže lovu hlav zdar a možná se potkáme u dalšího článku:-)